Daně
Musím podat daňové přiznání za rok 2026?
· 14 min čtení · Informace platné k 30. srpna 2026
Rychlý přehled
- OSVČ mimo paušální režim podává přiznání i při ztrátě nebo nulové dani.
- Zaměstnanec s jedním zaměstnavatelem a podepsaným Prohlášením poplatníka zpravidla přiznání nepodává.
- Souběh dvou zaměstnavatelů v jednom měsíci obvykle povinnost podat přiznání zakládá, postupné střídání ne.
- Vedlejší zdanitelné příjmy zaměstnance nad 20 000 Kč za rok povinnost podat přiznání zakládají.
- Kdo má zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, podává povinně elektronicky.
Krátká odpověď
ZÁLEŽÍ
Záleží na druhu a výši vašich příjmů. OSVČ zpravidla daňové přiznání podává, zatímco zaměstnanec může za určitých podmínek požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně.
Přiznání za rok 2026 podává každý, kdo měl příjmy ze samostatné činnosti, nebo souběžné či vedlejší zdanitelné příjmy nad zákonný limit. Níže najdete rychlou odpověď podle situace, konkrétní příklady, termíny podání v roce 2027, nejčastější chyby a rozhodovací průvodce.
Rychlá odpověď: musím podat daňové přiznání?
Najděte v tabulce svou situaci. Podrobnosti k jednotlivým skupinám rozebíráme v následujících kapitolách — a na konci článku si můžete projít interaktivní rozhodovací průvodce.
| Situace | Pravděpodobně podávám přiznání |
|---|---|
| Podnikám jako OSVČ | Ano, ve většině případů |
| Jsem zaměstnanec pouze u jednoho zaměstnavatele | Obvykle ne |
| Během roku jsem zaměstnavatele postupně vystřídal | Obvykle ne |
| Měl jsem dva zaměstnavatele současně | Často ano |
| Mám příjem z pronájmu | Záleží na výši a dalších příjmech |
| Jsem v paušálním režimu | Za splnění podmínek nemusím |
| Měl jsem vedle zaměstnání příjmy z podnikání | Obvykle ano |
Kdo musí podat daňové přiznání
Obecně platí, že přiznání podává poplatník, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 50 000 Kč, a dále každý, kdo vykázal daňovou ztrátu. Zaměstnanec má povinnost i tehdy, když vedle příjmů ze zaměstnání měl další zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 20 000 Kč za rok, nebo když měl souběžně příjmy od více zaměstnavatelů, ze kterých se srážela zálohová daň. Povinnost vzniká také tehdy, když vás k podání vyzve finanční úřad — bez ohledu na výši příjmů.
OSVČ: podnikatel podává prakticky vždy
Pro OSVČ platí povinnost napříč všemi způsoby evidence příjmů: • OSVČ vedoucí daňovou evidenci — přiznání podává a přílohou je přehled o příjmech a výdajích. • OSVČ s výdajovým paušálem — přiznání podává, výdaje uplatní procentem z příjmů podle druhu činnosti. • OSVČ vedoucí účetnictví — přiznání podává a vychází z výsledku hospodaření. • OSVČ s daňovou ztrátou — přiznání podává, i když daň bude nulová. • OSVČ v paušálním režimu — za splnění podmínek přiznání nepodává (viz samostatná kapitola). Samotná skutečnost, že podnikatel nevytvořil zisk, tedy automaticky neznamená, že nemá žádné povinnosti. Kromě daňového přiznání se navíc podávají přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Nejste si jistí, jak se pravidlo týká právě vás? Zeptejte se FinTaxo.
Chci konzultaciPříklad: OSVČ ve ztrátě
Petr podnikal celý rok 2026 jako OSVČ a vede daňovou evidenci. • Příjmy: 500 000 Kč • Výdaje: 600 000 Kč • Výsledek: daňová ztráta 100 000 Kč Petr daňové přiznání podat musí. Nulová daň totiž není totéž jako nulová povinnost: daň znamená výsledek výpočtu, zatímco povinnost podat přiznání vzniká už tím, že měl příjmy ze samostatné činnosti a vykázal ztrátu. Podání přiznání je pro Petra navíc výhodné — vyměřenou daňovou ztrátu lze podle zákona uplatnit jako odčitatelnou položku v dalších zdaňovacích obdobích. Bez podaného přiznání se ztráta nevyměří a Petr o tuto možnost přijde. Zároveň se vyhne riziku, že mu správce daně stanoví daň podle pomůcek.
Zaměstnanec: roční zúčtování, nebo vlastní přiznání?
Roční zúčtování zpracuje zaměstnavatel a zaměstnanci v něm zohlední slevy a odpočty, které během roku neuplatnil. Zaměstnanec o něj musí sám požádat, standardně do 15. února následujícího roku (za rok 2026 tedy do 15. 2. 2027). Vlastní daňové přiznání podává zaměstnanec sám finančnímu úřadu tehdy, když podmínky pro roční zúčtování nesplňuje — typicky při souběhu zaměstnavatelů nebo při dalších zdanitelných příjmech nad limit.
| Kritérium | Roční zúčtování | Daňové přiznání |
|---|---|---|
| Kdo zpracuje | Zaměstnavatel | Poplatník sám (nebo jeho poradce) |
| Podmínka | Jen příjmy ze závislé činnosti, podepsané Prohlášení | Další příjmy nad limit nebo souběh zaměstnavatelů |
| Kdy se řeší | Žádost zpravidla do 15. 2. 2027 | Podle lhůty pro podání přiznání v roce 2027 |
| Přílohy | Potvrzení k slevám a odpočtům | Doklady k příjmům i odpočtům |
Příklad 1: celý rok u jednoho zaměstnavatele
Marie pracovala celý rok 2026 u jediného zaměstnavatele a měla podepsané Prohlášení poplatníka. Jiné zdanitelné příjmy neměla. Marie přiznání podávat nemusí. Může svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování a uplatnit v něm například úroky z hypotéky, penzijní produkty nebo slevu na manžela či manželku. Pokud o zúčtování nepožádá, přeplatek jí sám od sebe nevznikne — daň zůstane sražená ze záloh.
Příklad 2: změna zaměstnavatele během roku
Jan pracoval leden–červen u zaměstnavatele A a červenec–prosinec u zaměstnavatele B. Prohlášení poplatníka podepsal u obou, ale vždy jen na příslušné období. Jde o postupné zaměstnání, nikoli o souběh. Jan proto přiznání zpravidla podávat nemusí. Požádá posledního zaměstnavatele o roční zúčtování a doloží mu potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele A. Rozdíl je zásadní: souběh znamená, že ve stejném kalendářním měsíci pobíráte mzdu se zálohovou daní od dvou plátců současně. Postupné střídání zaměstnavatelů tuto situaci nevytváří.
Příklad 3: dva zaměstnavatelé současně
Lucie měla po celý rok hlavní pracovní poměr a zároveň druhý pracovní poměr na zkrácený úvazek u jiné firmy. U obou se srážela zálohová daň. Prohlášení poplatníka lze na stejné období podepsat jen u jednoho zaměstnavatele. Zálohy se u druhého plátce srážejí bez měsíčních slev a celkovou daňovou povinnost je nutné vypořádat jedním výpočtem — proto Lucii vzniká povinnost podat vlastní daňové přiznání. Roční zúčtování jí zaměstnavatel v tomto případě zpracovat nemůže. Pozor na výjimku: příjmy zdaněné srážkovou daní (například některé dohody o provedení práce bez podepsaného Prohlášení) se posuzují odlišně a povinnost podat přiznání samy o sobě nezakládají. Do přiznání je lze zahrnout dobrovolně, pokud je to pro poplatníka výhodné.
Mám zaměstnání, ale také vedlejší příjmy. Co teď?
U zaměstnance je rozhodující součet dalších zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů: přesáhne-li za rok 20 000 Kč, přiznání se podává. Neexistuje ale jeden univerzální limit pro všechny druhy příjmů — u každé kategorie rozhoduje druh příjmu, jeho výše, zákonné limity a způsob zdanění.
| Druh příjmu | Paragraf | Na co se dívat |
|---|---|---|
| Podnikání a samostatná činnost | § 7 | Zpravidla vždy zakládá povinnost podat přiznání |
| Nájem | § 9 | Výše příjmu, možnost 30% výdajového paušálu |
| Kapitálové příjmy | § 8 | Řada příjmů je zdaněna srážkou u zdroje |
| Ostatní příjmy | § 10 | Prodeje majetku, výhry — posuzuje se osvobození |
| Příležitostné příjmy | § 10 odst. 3 | Osvobozeny do 50 000 Kč za rok |
Příjmy z pronájmu
Dlouhodobý nájem nemovitosti bez poskytování dalších služeb spadá pod § 9 zákona o daních z příjmů. Můžete u něj uplatnit buď skutečné výdaje, nebo výdajový paušál ve výši 30 % z příjmů (paušál je zákonem omezen horní hranicí). Naopak krátkodobé ubytování s dalšími službami — úklid, výměna prádla, snídaně, typicky provoz přes ubytovací platformy — se posuzuje jako podnikání podle § 7 a je k němu zpravidla potřeba živnostenské oprávnění. Hranicí není počet dnů, ale charakter a rozsah poskytovaných služeb. Příklad: Jana je zaměstnankyně a pronajímá byt za 15 000 Kč měsíčně, tedy 180 000 Kč za rok. Protože její vedlejší příjmy přesahují limit 20 000 Kč, musí podat vlastní daňové přiznání a nájem uvést v příloze pro § 9. Roční zúčtování u zaměstnavatele v takovém případě nepřipadá v úvahu.
Paušální režim neznamená automaticky, že nikdy nepodávám přiznání
OSVČ v paušálním režimu přiznání nepodává jen tehdy, když po celý rok splnila zákonné podmínky režimu. Daň i pojistné jsou pak vypořádány měsíčními paušálními zálohami. Situace se ale může změnit. Přiznání se zpravidla podává, pokud OSVČ: • překročila příjmový limit pro paušální režim nebo pro zvolené pásmo, • stala se plátcem DPH nebo nastala jiná skutečnost ukončující režim, • v průběhu roku režim ukončila, • měla další příjmy z nájmu, kapitálového majetku nebo ostatní příjmy nad zákonný limit. Paušální režim je nutné vždy posuzovat podle konkrétní situace podnikatele a příjmů dosažených během roku.
Datová schránka a elektronické podání
Má-li poplatník zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona — což platí i pro podnikající fyzické osoby zapsané v zákonem stanovených rejstřících — musí daňové přiznání podat elektronicky, a to ve stanoveném formátu a struktuře. Elektronicky lze podat datovou schránkou nebo přes portál MOJE daně s ověřenou identitou. Kdo povinnost nemá, může podat i listinně na podatelně finančního úřadu nebo poštou. Pozor na rozdíl: „mám datovou schránku“ neznamená automaticky totéž jako „mám povinnost podat konkrétní formulář určitým způsobem“. Rozhoduje, zda jde o schránku zřízenou ze zákona a zpřístupněnou. Podání v nesprávné formě je vadné podání — správce daně vyzve k odstranění vady a při nenapravení se na podání hledí, jako by nebylo učiněno.
Termíny pro podání přiznání za rok 2026
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok 2026, přiznání se proto podává až v roce 2027. Lhůta se počítá od konce zdaňovacího období a pokud její konec připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den. Ve stejné lhůtě je daň také splatná.
| Způsob podání | Zákonná lhůta | Předpokládané datum v roce 2027 |
|---|---|---|
| Listinně | 3 měsíce po konci zdaňovacího období | 1. 4. 2027 (čtvrtek) |
| Elektronicky | 4 měsíce po konci zdaňovacího období | 3. 5. 2027 (1. 5. je svátek, lhůta se posouvá) |
| Zpracované daňovým poradcem nebo advokátem | 6 měsíců po konci zdaňovacího období | 1. 7. 2027 (čtvrtek) |
Ověřte si termín v daňovém kalendáři
Data v tabulce vycházejí z pravidel pro počítání lhůt podle daňového řádu a z kalendáře roku 2027. Oficiální daňový kalendář Finanční správy pro rok 2027 zatím nebyl zveřejněn, proto konkrétní datum před podáním ještě ověřte na webu Finanční správy. Lhůta prodloužená díky daňovému poradci platí jen tehdy, když přiznání skutečně podá poradce nebo advokát. Správce daně může na žádost lhůtu prodloužit i individuálně.
Nejčastější chyby při rozhodování, zda podat přiznání
❌ „Měl jsem malý příjem, takže nic podávat nemusím.“ Rozhodující není pouze výše příjmu, ale i jeho druh a to, zda jste OSVČ. Podnikatel podává přiznání i při ztrátě. ❌ „Měl jsem dva zaměstnavatele, takže automaticky podávám přiznání.“ Záleží na tom, zda šlo o souběh (ve stejném měsíci u dvou plátců), nebo o postupné střídání zaměstnavatelů. Postupné zaměstnání povinnost obvykle nezakládá. ❌ „Jsem OSVČ a měl jsem ztrátu, takže přiznání nepodávám.“ Nulová daň a povinnost podat přiznání jsou dvě různé věci. Ztrátu je navíc potřeba vyměřit, abyste ji mohli uplatnit v dalších letech. ❌ „Jsem v paušálním režimu, takže už nikdy nic neřeším.“ Režim je nutné splňovat po celý rok. Překročení limitů, další příjmy nebo ukončení režimu povinnost podat přiznání obnovují. ❌ „Všechny moje příjmy jsou osvobozené.“ Osvobození se posuzuje vždy podle konkrétního typu příjmu a zákonných podmínek. U některých osvobozených příjmů navíc platí oznamovací povinnost vůči správci daně.
Co hrozí při opoždění
Pokuta za opožděné tvrzení daně se uplatní až tehdy, když zpoždění překročí pět pracovních dnů. Počítá se procentem ze stanovené daně za každý den prodlení, přičemž zákon stanoví horní hranici i minimální výši pokuty. K neuhrazené dani se navíc připočítává úrok z prodlení. Pokud vám nevznikla daňová povinnost a nemáte co doplácet, sankce bývá minimální — přesto přiznání podejte, jinak riskujete vyměření daně podle pomůcek.
Nejste si jistí? Pomůžeme vám
Ve FinTaxo denně řešíme kombinace zaměstnání, podnikání, nájmu a dalších příjmů. Zpracujeme přiznání, přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu i komunikaci s finančním úřadem. Napište nám základní informace o své situaci: zaměstnání, podnikání, pronájem a další příjmy. Pomůžeme vám zjistit, jaké povinnosti se vás týkají.
Rozhodovací průvodce: musím podat přiznání?
Odpovězte na několik otázek a získáte orientační doporučení pro zdaňovací období 2026.
Otázka 1
Podnikali jste v roce 2026 jako OSVČ?
Živnost, svobodné povolání, autorská činnost či jiná samostatná činnost — i po část roku.
Co udělat teď
- 1Sepište všechny druhy příjmů za rok 2026, včetně nájmů, kapitálových a příležitostných příjmů.
- 2Ověřte, zda jste měli souběžně více zaměstnavatelů, nebo jste je jen postupně vystřídali.
- 3Máte-li nárok, požádejte zaměstnavatele o roční zúčtování — standardně do 15. února 2027.
- 4Máte-li zpřístupněnou datovou schránku ze zákona, podejte přiznání elektronicky.
- 5Termín podání ověřte v daňovém kalendáři Finanční správy pro rok 2027 a ve stejné lhůtě daň zaplaťte.
Kdy kontaktovat účetní
Při příjmech ze zahraničí, prodeji nemovitosti nebo cenných papírů, souběhu zaměstnání a podnikání, provozu krátkodobého ubytování a při uplatnění vyšších odpočtů.
Nejčastější dotazy
- Musí OSVČ podat daňové přiznání, když měla ztrátu?
- Ano. OSVČ podává přiznání i při ztrátě nebo nulové dani. Vyměřenou ztrátu lze navíc uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích. Souběžně se podávají přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu.
- Musím podat přiznání, když jsem měl dva zaměstnavatele?
- Pokud jste u obou pobírali mzdu se zálohovou daní ve stejném období (souběh), přiznání se zpravidla podává. U příjmů zdaněných srážkovou daní se situace posuzuje odlišně.
- Musím podat přiznání, když jsem během roku změnil zaměstnání?
- Postupné střídání zaměstnavatelů povinnost obvykle nezakládá. Požádejte posledního zaměstnavatele o roční zúčtování a doložte potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele.
- Musím podat přiznání při příjmech z pronájmu?
- Zaměstnanec podává přiznání, pokud jeho další zdanitelné příjmy včetně nájmu přesáhnou za rok 20 000 Kč. U nižších částek je vhodné situaci ověřit podle druhu a způsobu zdanění příjmů.
- Podává OSVČ v paušálním režimu daňové přiznání?
- Při splnění podmínek režimu po celý rok nepodává. Přiznání ale podává například po překročení limitů, po ukončení režimu nebo při dalších příjmech nad zákonný limit.
- Může mi zaměstnavatel udělat roční zúčtování?
- Ano, pokud jste měli pouze příjmy ze závislé činnosti (od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více), podepsané Prohlášení poplatníka a požádáte ho standardně do 15. února následujícího roku.
- Co když jsem zapomněl podat přiznání?
- Podejte ho co nejdříve. Pokuta za opožděné tvrzení daně se uplatní až po překročení pěti pracovních dnů zpoždění; k dlužné dani se počítá úrok z prodlení.
- Musím podat přiznání elektronicky?
- Elektronické podání je povinné pro poplatníky se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona. Ostatní mohou podat i listinně.
- Musím podat přiznání, když jsem měl pouze malý vedlejší příjem?
- U zaměstnance je rozhodující hranice 20 000 Kč dalších zdanitelných příjmů za rok. Příležitostné příjmy jsou přitom osvobozeny do 50 000 Kč ročně.
- Podává se přiznání i při nulové dani?
- Ano, pokud vznikla povinnost přiznání podat. Nulová daň je výsledkem výpočtu, nikoli důvodem pro nepodání.
- Kdy je termín pro podání přiznání za rok 2026?
- Přiznání se podává v roce 2027 — listinně do tří měsíců, elektronicky do čtyř měsíců a prostřednictvím daňového poradce do šesti měsíců po konci roku 2026. Konkrétní datum ověřte v daňovém kalendáři Finanční správy pro rok 2027.
- Prodlužuje plná moc pro poradce lhůtu automaticky?
- Lhůta se prodlouží, pokud přiznání skutečně podá daňový poradce nebo advokát.
Použité zdroje
Chcete mít účetnictví a mzdy bez zbytečných starostí?
Projdeme vaši konkrétní situaci na nezávazné konzultaci zdarma a navrhneme řešení na míru — od vedení účetnictví přes mzdy až po daňové poradenství.
Autor: Odborný tým FinTaxo
Provozovatel: Zaklipso s.r.o.
Informace platné k: 30. srpna 2026
Naposledy aktualizováno: 30. srpna 2026
Informace uvedené v článku mají obecný informační charakter a nenahrazují individuální daňové, účetní nebo právní poradenství. Před použitím konkrétního postupu doporučujeme ověřit aktuální znění právních předpisů nebo situaci konzultovat s odborníkem.
Sdílet článek
Účetní novinky jednou měsíčně do e-mailu
Praktické změny v daních, DPH a mzdách — stručně a bez spamu. Odhlásit se můžete kdykoli.
Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů dle GDPR a s jejich použitím pro marketingové účely FinTaxo, provozovaného společností Zaklipso s.r.o.. Souhlas můžete kdykoli odvolat. Více v zásadách ochrany osobních údajů.
Podpořte nás
Podpořte FinTaxo
Pokud vám náš obsah pomohl, přispějte na další články a nástroje zdarma.
Částka
- Účet:
- 2203562299/2010
- Částka:
- 100 Kč
Příspěvek je dobrovolný.